Odborné poradenství: Prevence oděru a zadírání
Kdy a proč dochází k oděru a zadírání?
Oděr je způsoben kombinací tření a přilnavosti kovových povrchů během kluzného pohybu. Oděrem nazýváme jev, při kterém je materiál v důsledku přilnavosti vytržen z jednoho povrchu a přichycen na povrch druhý ve formě materiálové hrudky. Tento proces se pak rychle šíří, neboť přichycené materiálové hrudky následně způsobují další odírání materiálu.
Tendence materiálu odírat se je ovlivněna jeho duktilitou (houževnatostí). Měkčí materiály jsou typicky náchylnější k oděru, zatímco tvrdší materiály jsou vůči němu odolnější.
U šroubových spojů dochází k oděru při utahování spojovacího prvku, jakmile začne narůstat tlak mezi styčnými a kluznými plochami závitů. S oděrem materiálu se běžně setkáváme u spojovacích prvků vyrobených z nerezavějící oceli, hliníku, titanu a jiných slitin.
V extrémních případech může oděr vést až k zadření závitů – závity se pak zaseknou a šroub je zadřený. V takovéto situaci by další utahování mohlo vést ke zlomení spojovacího prvku nebo odtržení závitů.
Řešení:
- Promazání vnitřních a/nebo vnějších závitů.
- Snížení rotační rychlosti, kterou je prováděna instalace.
- Volba jiných tříd nerezové slitiny šroubu a matice snižuje oděr v důsledku odlišných stupňů tvrdosti. Pevnost matice však musí být vždy vyšší než pevnost šroubu.
